Stav k 13. srpnu 2026
Plechovka už není jen obal, který má dobře vypadat, chránit nápoj a zvládnout cestu k zákazníkovi. Nově je také součástí systému, u něhož musí být jasné, z čeho je vyroben, kdo za něj odpovídá, jak se dá dohledat a co se s ním stane po použití.
Právě to řeší evropské nařízení PPWR neboli Packaging and Packaging Waste Regulation. Vstoupilo v platnost 11. února 2025 a po osmnáctiměsíčním přechodném období se začalo obecně používat 12. srpna 2026. Ne všechny povinnosti však začaly platit najednou – část pravidel naběhne až v letech 2028, 2030 a 2035.
PPWR se netýká jen plechovky
U nápoje v plechovce je potřeba vnímat celý obalový systém:
- plechovku a víčko,
- papírový nebo lepenkový tray,
- smrštitelnou fólii či multipack,
- paletizační fólii, pásky, proložky a paletu.
Plechovka je zpravidla prodejní obal, tedy obal, ve kterém si zákazník kupuje samotný nápoj. Tray nebo multipack může být skupinovým obalem, protože spojuje několik plechovek do jednoho celku. Paletizační fólie a fixační pásky obvykle patří mezi přepravní obaly.
Proč je toto rozdělení důležité? Protože pro každý typ obalu mohou platit trochu jiné požadavky. Nestačí tedy získat jeden dokument od výrobce plechovky a považovat tím celé balení za vyřešené. Samostatně je potřeba znát také materiál, hmotnost, funkci a dodavatele traye, fólie a dalších obalových prvků.
Co PPWR přináší?
Smyslem nového nařízení je, aby na evropském trhu postupně zůstávaly jen obaly, které jsou bezpečné, materiálově úsporné a skutečně recyklovatelné. V praxi PPWR zavádí nebo zpřesňuje zejména:
- omezení některých nežádoucích látek v obalech,
- požadavky na recyklovatelnost,
- snižování zbytečné hmotnosti a objemu obalů,
- jednotnější značení materiálového složení a třídění,
- technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě,
- lepší dohledatelnost obalu,
- pravidla pro opakované použití a odpovědnost za obalový odpad.
Hliníková nápojová plechovka má dobrou výchozí pozici: hliník má zavedený recyklační tok a vysokou hodnotu jako druhotná surovina. Posuzuje se však celý obal – tedy i víčko, laky, potisk a kombinace s dalšími materiály.
Kdo je „výrobce“, když nápoj fyzicky vyrábí někdo jiný?
Tady vzniká nejvíce nedorozumění. Výrobcem podle PPWR nemusí být továrna, která vyrobila prázdnou plechovku, ani společnost, která nápoj naplnila.
Pokud si firma nechá nápoj vyrobit pod vlastní značkou a určuje jeho obalové provedení, je zpravidla výrobcem ve smyslu PPWR právě tato firma – tedy vlastník značky. To platí i tehdy, když fyzickou výrobu a plnění zajišťuje smluvní partner, například Bofillex.
Jednoduchý příklad:
Společnost ABC si objedná u Bofillexu nápoj v plechovce s logem ABC. Společnost ABC schvaluje design, vybírá obalové provedení a výrobek prodává pod svou značkou. Výrobcem podle PPWR bude zpravidla společnost ABC, nikoli automaticky Bofillex.
Pokud by naopak Bofillex vyráběl a uváděl na trh nápoj pod vlastní značkou, byl by výrobcem Bofillex. Importér nebo distributor se může stát výrobcem také tehdy, pokud výrobek uvede na trh pod svým jménem či značkou nebo obal upraví způsobem, který může ovlivnit jeho shodu.
Rozhodující tedy není pouze otázka „Kdo nápoj fyzicky vyrobil?“, ale především „Pod čí značkou vznikl a kdo rozhoduje o jeho obalu?“
Co je mikropodnik a proč je důležitý?
PPWR obsahuje zvláštní pravidlo pro mikropodniky. Mikropodnik není jednoduše každá začínající nebo malá firma. Podle evropské definice musí mít:
- méně než 10 zaměstnanců a zároveň
- roční obrat nebo bilanční sumu nejvýše 2 miliony eur.
Při posuzování se mohou započítávat také údaje partnerských nebo propojených společností. Nestačí tedy založit malou dceřinou firmu a automaticky ji považovat za mikropodnik.
Pro mikropodnik může platit výjimka z běžného určení výrobce. Jestliže si nechá obal nebo zabalený výrobek vyrobit pod vlastní značkou a dodavatel obalu sídlí ve stejném členském státě, může se výrobcem podle PPWR stát právě dodavatel obalu.
V praxi:
- český mikropodnik a český dodavatel obalu mohou za určitých podmínek využít toto zvláštní pravidlo,
- pokud si německý mikropodnik objedná výrobu u českého dodavatele, podmínka stejného členského státu splněna není,
- výjimka se netýká automaticky každé malé značky a vždy je nutné ověřit konkrétní smluvní a dodavatelské uspořádání.
Mikropodnik tedy není z PPWR obecně vyňat. Zvláštní pravidlo pouze může změnit, kdo je v konkrétní situaci považován za výrobce.
Výrobce a producent nejsou stejné role
Vedle výrobce používá PPWR také pojem producent. Tyto role se mohou překrývat, ale neznamenají totéž.
- Výrobce odpovídá především za shodu obalu: jeho vlastnosti, dokumentaci, identifikaci a splnění technických požadavků.
- Producent je spojen hlavně s rozšířenou odpovědností za obalový odpad, známou jako EPR. Zpravidla jde o subjekt, který obal nebo zabalený výrobek poprvé zpřístupní v konkrétním členském státě.
Jedna firma tak může být výrobcem obalu, zatímco povinnosti producenta v cílové zemi plní jiný subjekt. U přeshraničního prodeje je proto potřeba role posuzovat pro každý trh zvlášť.
Za co výrobce prakticky odpovídá?
Výrobce musí být schopen doložit, že obal odpovídá pravidlům, která se na něj vztahují. To znamená především:
- shromáždit podklady od dodavatelů plechovek, víček, trayů, fólií a dalších materiálů,
- posoudit shodu celého obalu,
- vytvořit technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě,
- zajistit identifikovatelnost obalu pomocí typu, šarže, série nebo jiného dohledatelného údaje,
- uvést údaje výrobce – název či ochrannou známku, poštovní adresu a dostupný elektronický kontakt,
- reagovat, pokud se ukáže, že obal požadavkům nevyhovuje.
Údaje o výrobci mohou být za stanovených podmínek uvedeny také pomocí QR kódu nebo jiného datového nosiče. Výrobní kód na plechovce může pomoci s dohledatelností, musí však skutečně vést ke konkrétní obalové specifikaci a dokumentaci.
Co platí nyní a na co je ještě čas?
PPWR má postupný náběh:
- od 12. srpna 2026 se nařízení obecně používá; mimo jiné platí limity pro PFAS v obalech určených pro styk s potravinami,
- od roku 2028 má postupně nastoupit harmonizované evropské značení materiálového složení a třídění,
- od roku 2030 se mají uplatnit další pravidla pro recyklovatelnost, omezení nadbytečných obalů, recyklovaný obsah některých plastových obalů a opakované použití,
- od roku 2035 se má hodnotit také to, zda je daný obal skutečně recyklován ve velkém měřítku.
Přechodné období tedy neznamená, že je možné PPWR několik let neřešit. Znamená, že jednotlivé povinnosti začínají platit v různých termínech a firmy se na ně mohou připravovat postupně.
Bofillex je připraven
Úspěšné zvládnutí PPWR stojí především na dobré spolupráci. Vlastník značky, plnírna i dodavatelé obalů musí vědět, jaké informace mají dodat a kdo za kterou část odpovídá.
Bofillex je na nové požadavky připraven. Pracujeme s dohledatelností používaných obalových materiálů, shromažďujeme podklady od dodavatelů a nastavujeme procesy tak, abychom mohli zákazníkům předávat informace potřebné pro jejich dokumentaci a posouzení shody.
Současně doporučujeme vyřešit rozdělení rolí už při přípravě projektu – společně s designem obalu, volbou cílových trhů a obalovou specifikací. Díky tomu lze předejít pozdějším změnám grafiky, chybějícím dokumentům i nejasnostem ohledně odpovědnosti.
PPWR není jen další zkratka z evropské legislativy. Je to nový způsob, jak o obalech přemýšlet: méně odpadu, lepší dohledatelnost a jasnější odpovědnost v celém dodavatelském řetězci.
Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje právní posouzení konkrétního výrobku, dodavatelského modelu nebo cílového trhu.
